Analýza poptávky po pojištění v České republice

Tato práce zkoumá dopad demografických, ekonomických a institucionálních faktorů na poptávku po životním pojištění v České republice v letech 1993 až 2015. Teoretická část odvozuje poptávku po životním pojištění z mikroekonomické teorie, rozebírá obecné charakteristiky trhu životního pojištění a jeho význam v České republice. Zahrnuje také podrobný výzkum historických publikací zabývajících se tímto tématem. Empirická část zjišťuje vliv determinant na poptávku po životním pojištění pomocí ekonometrických modelů založených na analýze časových řad a faktorové analýze. Pro rozlišování krátkodobých a dlouhodobých vztahů mezi časovými řadami byl použit model (ADL) a model korekce chyb (EC). Bylo zjištěno, že růst průměrné mzdy a velikosti bankovního sektoru měli pozitivní vliv na poptávku po životním pojištění a na druhé straně, růst poměru závislosti mladých lidí a poměru závislosti starých lidí, úrokové míry a čistých národních úspor měli negativní vliv na poptávku po životním pojištění. Počet vysokoškolsky vzdělaných osob, velikost veřejného sektoru a spotřebitelské výdaje byly klasifikovány jako nevýznamné proměnné. This thesis investigates the impact of demographic, economic and institutional determinants on life insurance demand in the Czech Republic between 1993 and 2015. The theoretical part derives the life insurance demand from the microeconomic theory, discusses the general characteristics of the life insurance market and its importance in the Czech Republic. It also includes a detailed research of historical publications dealing with this topic. The empirical part surveys an influence of these determinants on life insurance demand, using econometric models based on time series analysis and factor analysis. For distinguishing the short-term and long-term relationships between time series an autoregressive distributed lag model (ADL) and an error correction model (EC) were employed. It was found that an increase in average wage and banking sector size had a positive influence on life insurance demand and on the other hand an increase in young dependency ratio, old dependency ratio, interest rate and net national savings had a negative influence on life insurance demand. The number of tertiary educated people, public sector size, and consumer spending were classified as insignificant variables.