Komparace znalostí všeobecných sester o ošetřovatelské péči u centrálních žilních katétrů

Cílem výzkumné práce byla komparace znalostí o ošetřovatelské péči o centrální žilní katétry (dále CŽK) mezi všeobecnými sestrami z jednotek intenzivní péče a ze standardních oddělení. V obecné rovině lze konstatovat, že cílem bylo i zmapování rozsahu znalostí všeobecných sester o infekcích spojenýc...

Ausführliche Beschreibung

Gespeichert in:
Bibliographische Detailangaben
Veröffentlicht in:Kontakt 2015-01, Vol.17 (4), p.e190
Hauptverfasser: Podrazilová, Petra, Hudáčková, Andrea
Format: Artikel
Sprache:eng
Schlagworte:
Online-Zugang:Volltext
Tags: Tag hinzufügen
Keine Tags, Fügen Sie den ersten Tag hinzu!
Beschreibung
Zusammenfassung:Cílem výzkumné práce byla komparace znalostí o ošetřovatelské péči o centrální žilní katétry (dále CŽK) mezi všeobecnými sestrami z jednotek intenzivní péče a ze standardních oddělení. V obecné rovině lze konstatovat, že cílem bylo i zmapování rozsahu znalostí všeobecných sester o infekcích spojených s poskytováním péče (Healthcare-associated infections, dále jen HAI), o aseptické péči o centrální žilní katétry včetně katétrových sepsí. Součástí výzkumného šetření byla i obsahová analýza a komparace standardů ošetřovatelské péče ze tří zdravotnických zařízení, které se týkají problematiky centrálních žilních katétrů s důrazem na HAI.Kvantitativní výzkumné šetření probíhalo ve čtyřech zdravotnických zařízeních: Krajská nemocnice Liberec, a. s., Masarykova městská nemocnice v Jilemnici, Nemocnice České Budějovice, a. s., a Nemocnice v Semilech. Zvolenou výzkumnou metodou byl nestandardizovaný dotazník s využitím různých druhů otázek i posuzovacích škál. Vzorek respondentů byl zvolen záměrným výběrem. Do statistického zpracování bylo zařazeno 290 relevantně vyplněných dotazníků. Ze statistických metod byl použit χ2 test a dvouvýběrový Studentův t-test.V rámci samotného výzkumného šetření byly zjištěny různě závažné deficity informací všeobecných sester jak z jednotek intenzivní péče, tak i standardních oddělení. Příkladem může být podcenění problematiky HAI, kdy většina respondentů vnímá pojem HAI jako synonymum pro infekce vzniklé v příčinné souvislosti pouze s hospitalizací pacienta. Personál, který si není vědom rizika vzniku HAI v souvislosti s ambulantní nebo základní ošetřovatelskou péčí v sociálních zařízeních, zde bude jen velmi těžko aplikovat preventivní postupy. Několik závažných nedostatků jsme zjistili i u znalostí sester v aseptickém přístupu v ošetřovatelské péči o zavedený centrální žilní katétr, jako jsou špatně uvedený postup dezinfekce místa vpichu, nekomplexní pomůcky k převazu CŽK i velmi problematické ředění heparinové zátky.
ISSN:1212-4117
1804-7122
DOI:10.1016/j.kontakt.2015.10.001