Ethnic processes in post-communist Europe during the 1990s

In this paper, the author assesses and explains changes in ethnic composition that occurred in the postcommunist countries of Europe and the Caucasus during the 1990s. Quantitative as well as qualitative aspects of ethno-demographic changes are emphasized. Points of departure are the censuses of 198...

Ausführliche Beschreibung

Gespeichert in:
Bibliographische Detailangaben
Veröffentlicht in:AUC GEOGRAPHICA 2021-06, Vol.45 (2), p.135-155
1. Verfasser: Vojtěch, Vladimír
Format: Artikel
Sprache:eng
Schlagworte:
Online-Zugang:Volltext
Tags: Tag hinzufügen
Keine Tags, Fügen Sie den ersten Tag hinzu!
Beschreibung
Zusammenfassung:In this paper, the author assesses and explains changes in ethnic composition that occurred in the postcommunist countries of Europe and the Caucasus during the 1990s. Quantitative as well as qualitative aspects of ethno-demographic changes are emphasized. Points of departure are the censuses of 1989/1992 and 1999/2004, and alternatively, the estimates of international organizations. Assessment is carried out at the state and regional levels. The current ethnic composition of post-communist Europe is the result of three ethnic processes. Homogenization concerns those states with a lower initial degree of ethnic homogeneity. Polarization (the formation of two or more ethnically dissimilar entities within one state) was also a prevalent outcome. Those processes were more powerful in war-stricken areas due to forced migrations and ethnic cleansing. Natural increase, governmental ethnic policies and the social atmosphere played an important role in the establishment of peaceful conditions. Conversely, countries that are ethnically homogeneous to a high degree recorded a decrease in their level of ethnic homogeneity. This was caused not only by immigration, but also by subjective factors. Etnické procesy v postkomunistické Evropě v 90. letech 20. století Článek hodnotí a vysvětluje proměny etnické struktury, jež proběhly v evropských a kavkazských postkomunistických zemích během 90. let 20. století. Důraz je kladen nejen na kvantitativní, nýbrž i na kvalitativní stránku etnodemografických proměn. Jde tedy o zhodnocení chování majority a minorit a vztahu mezi nimi, jenž byl ovlivněn rozmachem nacionalismu a separatismu. Výchozí datovou základnou jsou sčítání lidu 1989/1992 a 1999/2004, při jejich absenci pak odhady mezinárodních organizací. Hodnocení bylo prováděno na úrovni států a regionů, a to jak pomocí speciálně zkonstruovaných indexů, tak i korelace. Současná etnická struktura postkomunistické Evropy je výsledkem tří etnických procesů – etnické homogenizace, polarizace i heterogenizace. Homogenizace se týkala států s nižší výchozí úrovní etnické homogenity. Hojným výsledkem byla také u řady zemí jejich etnická polarizace, tj. v rámci jednoho státu zformování dvou a více etnicky odlišných homogenních jednotek. Tyto procesy byly rychlejší ve válkou zasažených územích, a to díky násilným přesunům obyvatelstva a užívání etnického čištění. V mírových podmínkách pak důležitou roli hrají přirozený přírůstek, vládní politika ve vztahu k menšinám a atmosféra ve spo
ISSN:2336-1980
0300-5402
2336-1980
DOI:10.14712/23361980.2015.53