JAK UNIVERZITY URČUJÍ EKONOMICKÝ ROZVOJ VE 27 ČLENSKÝCH STÁTECH EU

Mnoho evropských zemí se v současnosti společně zaměřuje na spojení nejmodernějších technologií a nejchytřejších myslí, aby se vypořádaly se sociálními, ekonomickými a ekologickými záležitostmi a nalezly udržitelnou rovnováhu. Univerzity mohou pomoci vytvářet vhodné znalosti pro takové výzvy a podporovat hospodářské a sociální inovace. Tento článek shrnuje důkazy existujících vazeb mezi terciárním vzděláváním a ekonomickým růstem měřeným v HDP na hlavu a poskytuje kvantitativní hodnocení těchto závislostí pomocí nyní široce kritizované Cobb-Douglasovy produkční funkce pro vytváření obyčejných nejmenších čtverců (OLS) a Bayesiánského průměrování klasických odhadů (BACE) ekonometrických modelů. Výsledky získané v tomto výzkumu ukázaly, že výdaje na terciární vzdělávání a počty převážně absolventů - mužů BA a MA (v technologiích, vědách a medicíně) robustně a částečně korelují s ekonomickým růstem. Dobře rozložené investice do rozvoje terciárního vzdělávání STEM mohou potenciálně posílit pozitivní dopad univerzit na udržitelný hospodářský růst.