Působení kognitivně-behaviorální psychoterapie na tělesné složení a konstituci Effects of cognitive behavioral psychotherapy on body composition and constitution
Obezita je chronické onemocnění moderní doby, které není pouze kosmetickým problémem, ale problémem bio-sociálně-psychologickým, tzn., že obézní lidé mají kromě zdravotních problémů i problémy sociální a psychické. Vyskytují se u nich deprese, často mají sníženou sebedůvěru a problémy při uplatnění...
Gespeichert in:
Veröffentlicht in: | Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. Gymnica 2008-01, Vol.38 (2), p.13-23 |
---|---|
Hauptverfasser: | , , , , |
Format: | Artikel |
Sprache: | eng |
Schlagworte: | |
Online-Zugang: | Volltext |
Tags: |
Tag hinzufügen
Keine Tags, Fügen Sie den ersten Tag hinzu!
|
Zusammenfassung: | Obezita je chronické onemocnění moderní doby, které není pouze kosmetickým problémem, ale problémem bio-sociálně-psychologickým, tzn., že obézní lidé mají kromě zdravotních problémů i problémy sociální a psychické. Vyskytují se u nich deprese, často mají sníženou sebedůvěru a problémy při uplatnění v zaměstnání. Hlavním cíle studie bylo sledování změn somatických parametrů pod vlivem působení fyzické aktivity a modifikace nutričních zvyklostí u klientek STOB kurzů (kurzy pro snižování nadváhy a obezity) u žen ve věku 20-60 let (n = 114). Byly použity standardizované antropometrické metody pro stanovení základních somatických indexů - hmotnostně-výškových, indexů rizikovosti a indexů centrality, tělesného složení dle metody Pařízkové (1962) a Matiegky (1927) a frakcionace tělesné hmotnosti dle metody bioelektrické impedance, s ohledem na segmentální analýzu (QuadScan 4000; Tanita BC 418-MA). Ženy byly rozděleny do souborů dle decénií. Ženy byly měřeny na začátku a na konci kurzu, který trval 12 týdnů. Kurzy STOB jsou realizovány profesionálními pracovníky, kteří se věnují nejen pohybové aktivitě, ale také úpravě výživových a stravovacích stereotypů. Ve sloučeném souboru při vstupním vyšetření dosáhl BMI průměrné hodnoty 31,34; maximální hodnota však přesáhla hranici těžké obezity 47,56. Na základě kategorizace BMI dle WHO bylo do kategorie normy zařazeno pouze 7,5 % žen, v kategorii nadváhy se vyskytovalo 33,3 % souboru a 57 % souboru bylo obézních, z toho morbidní obezity dosáhlo 5 % žen. Nejnižší hodnoty BMI se vyskytovaly u nejmladších žen (20-30letých), nejvyšší naopak v nejstarší věkové kategorii, avšak v ostatních věkových kategoriích se vzájemně signifikantně neodlišovaly. Průměrná hodnota WHR byla 87,25, z toho 85,6 % klientek přesáhlo hranici rizikovosti. Nejnižší průměrná hodnota se opět nacházela u skupiny nejmladších žen (83,6), nejvyšší (88,6) u skupiny nejstarších žen. Na základě hodnocení množství podkožního tuku dle metodiky Matiegky 57,5 % žen disponovalo více než 30 % tuku, z toho v kategorii nad 40 % podkožního tuku se nacházelo 28,75 % souboru. Hodnoty indexů centrality (1,3-1,5), které dokumentují rozložení podkožního tuku v jednotlivých oblastech těla, korespondují s vyššími hodnotami WHR a potvrdily především uložení tuku na trupu vzhledem ke končetinám. Byl tedy potvrzen výskyt abdominálního typu obezity. Na základě segmentální analýzy realizované metodou bioelektrické impedance bylo nejvíce tuku determinováno na dolních končetinách. |
---|---|
ISSN: | 1212-1185 1213-8312 |