Komparace kvality tzv. teacher made testů s didaktickými testy a jejich vliv na úspěšnost žáků: případová studie

Příspěvek se zaobírá komparací didaktických testů a tzv. „teacher made testů. Hlavním cílem této případové studie je explorace diskrepancí ve skórování žáků na základě toho, je-li test stejného učiva tvořen pedagožkou nebo badatelem. Z toho důvodu autoři zjišťují: (1) kvalitu teacher made testů a di...

Ausführliche Beschreibung

Gespeichert in:
Bibliographische Detailangaben
Veröffentlicht in:Scientia in educatione 2021-09
Hauptverfasser: Jaroslav Říčan, Jiří Škoda, Viktorie Hermanová, Barbora Lanková
Format: Artikel
Sprache:cze
Online-Zugang:Volltext
Tags: Tag hinzufügen
Keine Tags, Fügen Sie den ersten Tag hinzu!
Beschreibung
Zusammenfassung:Příspěvek se zaobírá komparací didaktických testů a tzv. „teacher made testů. Hlavním cílem této případové studie je explorace diskrepancí ve skórování žáků na základě toho, je-li test stejného učiva tvořen pedagožkou nebo badatelem. Z toho důvodu autoři zjišťují: (1) kvalitu teacher made testů a didaktických testů vytvořených badateli ve vztahu k zákonitostem tvorby didaktických testů a (2) existenci spojitosti mezi výsledky žáků v rámci jejich procentuálního skórování v teacher made testech a didaktických testech. Za účelem naplnění cílů bylo sestaveno badateli 5 didaktických testů z témat, která žáci probírali ve čtvrtém ročníku 1. stupně ZŠ v předmětech vlastivěda a přírodověda, a byly komparovány s 5 teacher made testy vyhotovených pedagožkou. Studie poukazuje na nedostatečné kvalitativní aspekty teacher made testů (reliabilita, poměr subjektivně a objektivně skórovatelných úloh, poměr úloh vyžadujících nižší a vyšší kognitivní operace, způsob skórování). Přestože korelační analýza odhalila středně vysokou spojitost mezi procentuálním skóre žáků v teacher made testech a didaktických testech, očekávali bychom spíše spojitost blížící se absolutní hodnotě. Výsledky jsou diskutovány ve vztahu k současnému paradigmatu tvorby didaktických testů, dále je poukázáno na limity studie a zároveň jsou naznačeny potenciální cesty dalšího empirického směřování.
ISSN:1804-7106