The impact of marketisation on undergraduate curriculum in an English university: A Bernsteinian analysis

Kontext tohoto příspěvku tvoří marketizace terciárního vzdělávání v Anglii, která probíhá od devadesátých let dvacátého století a podle které je hlavní funkcí univerzity funkce ekonomická. Několik po sobě jdoucích vládních strategií zaštiťovalo tento přístup voláním po vytváření „užitečných“ poznatků a po zásobě šikovných absolventů, které potřebují firmy, aby mohly uspět v „globálních ekonomických závodech“. Terciární vzdělávání ve Spojeném království je nyní poháněno takovou dynamikou, ve které jsou univerzity nuceny soutěžit o studenty na kvazi-trhu, pro který je charakteristická rostoucí stratifikace a snížené financování státem. Tento příspěvek zkoumá dopad těchto změn v rámci případové studie kurikula bakalářského studia na ekonomické fakultě jedné z univerzit (a university Business School). Sběr dat probíhal pomocí polostrukturovaných rozhovorů s vyučujícími v bakalářských 918 Norman Brady, Agnieszka Bates programech. Dále byla uskutečněna analýza dokumentů (např. specifikace studijních modulů, oficiální hodnocení a revize studijních programů, strategie fakulty apod.). K interpretaci výsledků byla využita bernsteinovská pedagogická teorie, především pak koncept rekontextualizace. Analýzy naznačují, že diskurzu na Business School dominují požadavky trhu vztahující se k maximalizaci generovaného příjmu. Výsledkem je rekontextualizace pedagogických vztahů jako formy řízení produktu, kterou doprovází řada nezamýšlených důsledků.