Sociologie, nebo zdravý rozum?

Otázka po vztahu sociologie a zdravého rozumu byla položena nesčíslněkrát a není nesnadné pochopit proč. Každý z nás je přece „sociolog-amatér“ nebo přesněji – laický sociolog alespoň v tom smyslu, že „nějak“ společnosti přece musíme rozumět, chceme-li a dokážeme-li v ní žít. Absolutní většina lidí pro „normální život“ ve společnosti nikdy žádnou sociologii nepotřebovala a – řečeno slovy amerického sociologa O’Neilla – lidé svůj život ve společnosti dnes a denně žijí a interpretují a nečekají na to, až přijde sociolog a poradí jim, jak se to dělá (O’Neill, 1972, s. 54; ale také O’Neill, 1975). Spíše než sociologa potřebují dobré rodiče, učitele, kolegy a nadřízené, slušné společenské klima, které člověka neznásilňuje, a trochu elementárních předpokladů k solidnímu lidskému živobytí. Mezi tyto předpoklady však sociologické vědění nepatří – rozhodně není „funkcionální nezbytností“ k přežití ve společnosti jiných lidí.