Rytíři a jiné povídky
Gespeichert in:
| 1. Verfasser: | |
|---|---|
| Weitere Verfasser: | , |
| Format: | Buch |
| Sprache: | Czech |
| Veröffentlicht: |
Praha
Albatros
1973
|
| Ausgabe: | 1. vyd. |
| Schriftenreihe: | Zlatoroh
|
| Schlagworte: | |
| Online-Zugang: | Register // Gemischte Register |
| Tags: |
Tag hinzufügen
Keine Tags, Fügen Sie den ersten Tag hinzu!
|
MARC
| LEADER | 00000nam a2200000 c 4500 | ||
|---|---|---|---|
| 001 | BV007293873 | ||
| 003 | DE-604 | ||
| 005 | 20210909 | ||
| 007 | t| | ||
| 008 | 930421s1973 xx a||| |||| 00||| cze d | ||
| 035 | |a (OCoLC)1191897702 | ||
| 035 | |a (DE-599)BVBBV007293873 | ||
| 040 | |a DE-604 |b ger |e rakddb | ||
| 041 | 0 | |a cze | |
| 049 | |a DE-355 |a DE-M336 |a DE-12 | ||
| 084 | |a KS 7310 |0 (DE-625)84595:11642 |2 rvk | ||
| 100 | 1 | |a Winter, Zikmund |d 1846-1912 |e Verfasser |0 (DE-588)122080831 |4 aut | |
| 242 | 0 | 0 | |a Die> Ritter und andere Erzählungen |y ger |
| 245 | 1 | 0 | |a Rytíři a jiné povídky |c Zikmund Winter ; výbor uspořádala a doslov O jedinečném spisovateli Zikmundu Wintrovi napsala Alena Benešová ; text k vydání připravil, vysvětlivky a ediční poznámky napsal Miloslav Sedláček ; ilustroval Václav Fiala |
| 250 | |a 1. vyd. | ||
| 264 | 1 | |a Praha |b Albatros |c 1973 | |
| 300 | |a 345 Seiten |b Illustrationen |c 21 cm | ||
| 336 | |b txt |2 rdacontent | ||
| 337 | |b n |2 rdamedia | ||
| 338 | |b nc |2 rdacarrier | ||
| 490 | 0 | |a Zlatoroh | |
| 500 | |a Pro čtenáře od 12 let | ||
| 500 | |a Soubor historických povídek (Bitý nebitého nese, O život, Jiřík z Kozlan, odpovědník a škůdce zemský, Osudné slovo, Kdo s koho, Malý Faust, Rytíři) | ||
| 655 | 7 | |0 (DE-588)1071854844 |a Fiktionale Darstellung |2 gnd-content | |
| 700 | 1 | |a Benešová, Alena |4 com |4 aft | |
| 700 | 1 | |a Sedláček, Miloslav |4 edt | |
| 856 | 4 | 2 | |m Digitalisierung BSB München 24 - ADAM Catalogue Enrichment |q application/pdf |u http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=004687790&sequence=000001&line_number=0001&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA |3 Register // Gemischte Register |
| 940 | 1 | |n oe | |
| 942 | 1 | 1 | |c 800 |e 22/bsb |f 09034 |g 4371 |
| 942 | 1 | 1 | |c 800 |e 22/bsb |f 09041 |g 4371 |
| 943 | 1 | |a oai:aleph.bib-bvb.de:BVB01-004687790 | |
Datensatz im Suchindex
| DE-BY-UBR_call_number | 00/KS 7310 R99.973 |
|---|---|
| DE-BY-UBR_katkey | 1589510 |
| DE-BY-UBR_location | 00 |
| DE-BY-UBR_media_number | 069003279875 |
| _version_ | 1822684239731097600 |
| adam_text | VYSVĚTLIVKY 7 — nístéj ֊֊ ohniště pece nebo kamen; koptii — čadit, čmoudit ; 8 — kolečka v oknech ֊ ve středověku se do oken nevsazovaly celé skieněné tabule, ale drobná skleněná kolečka, někdy barevná, spojená mezi sebou navzájem olovem nebo cínem; beštak — také besiák, bestiák, nadávka vzniklá ze
slova bestie; medaje — ozdobný šperk, připevňovaný na klobouky a čepice; rohatý — drsný, nebojácný, obhroublý, zpupný; 9 — škola sv. Martina — latinské gymnasium, farní škola zřízená u kostela sv. Martina ve zdi na Starém Městě v Praze; termíny sv. Jiří a sv. Havla — 24. dubna a 16. října; v těchto
dvou lhůtách se vě středověku obvykle platily daně, nájemné, k tomu datu se nají malo služebnictvo atd.; při jednom řádu — při pití v hostinci na společný účet; 10 — židovský tarmark — vetešnický trh, kde se prodávalo staré, použité zboží, v Praze byl poblíž universitní budovy Karolina v dnešní
Havelské ulici; ryčiště — nástroj na rytí, rýč; fiodhrabník — pohrabáč; 11 — fianderský koumar — ocelově šedá látka, vyráběná ve Flandrech (v dnešní Belgii) ; Psí ulice — dnešní Vác lavská ulice, mezi Karlovým náměstím a Vltavou; Zderazská brána — brána v hradební zdi mezi Starým a Novým Městem v
Praze, stála přibližně v místech dnešního Perštýna; utekl se — zaútočil; vínapalič — výrobce kořalky ; spratkový — vyrobený z kůže nedo nošeného telete nebo jehněte; štrymfy — punčochy; pochoditý ֊— vycházkový, určený к nošení na ulici; šotové — podomní prodavači, kramáři ; často m byli Skotové,
kteří procházeli celou Evropou; 12 — krámná váha — úřední městská váha na radnici, na které museli
převažovat své zboží kupci přijíždějící do Prahy odjinud; Špinka — těžké (tzv. dolejší) vě zení ve Staroměstské radnici, vězňové byli do něho spouštěni otvorem ve stropě ; frejher — svobodný pán, šlechtic ; 323
13 — zâkrbní — hloupý, vytvořený povalečem, lenochem, který se jen válí za krbem, za kamny ; horno literatus — vzdělaný člověk; cech — zde: společnost učených lidí s vysokoškolským vzděláním ; 14 — baňka — pohlavek; adamita — člen radikální středo věké náboženské sekty, adamiti odmítali nosit i
šaty (protože podle bible Adam je také nenosil), zde: naháč, neoblečený člověk ; asinus — (lat.) osel; 17 — novoměstská vápenice — dílna na výrobu vápna, stála v místech, kde dnes stojí Národní divadlo ; potrhat se nad něčím — trhat, škubat sebou v rozčilení; 18 — pan starý — sládek, vedoucí v
pivovaru; okřín — velká a mělká dřevěná mísa; sladovník — dělník vy rábějící v pivovaru ze vzklíčeného obilí slad; stupka — povaleč, poběhlík, zloděj ; dcero — slavný starově ký římský politik, státník a spisovatel; vertovat — ob racet listy v knize, zde: studovat; gramatika Donátova — velice
užívaná a oblíbená mluvnice latiny od řím ského gramatika, který se jmenoval Donatus Aelius (žil v polovině 4. stol. n. 1.) ; 19 — vigilie — předvečer církevního svátku, pobožnost ko naná v tento předvečer; trybýč — karabáč; 20 — Erasmus Rotterdamský — (žil v letech 1467—1536), filosof a
jazykovědec, jeden z nejslavnějších stoupenců a propagátorů humanismu a náboženské reformace; 22 — jako se obilí mlátí ve třech — obilí mlátilo několik lidí cepy, přičemž se musely jejich údery pravidelně stří dat; aby mlatci udrželi tento rytmus, říkali si přitom nahlas různé průpovídky (např. už
při-šel, těž-ký cep), mlácení ve třech lidech připomínalo stopu ve verši skládající se ze tří slabik a zvanou daktyl;
jícha — hustá omáčka, zde: bláto; 25 — kolace — večeře; 27 — zlý — zlý duch, ďábel, čert; 28 — punt — svazek klíčů; nožnice — pouzdro na nůž, nůžky, dýku nebo meč; 29 — Hajecius — latinská podoba příjmení Václava Hájka z Libočan (žil v první poi. 16. stol.), autora oblíbené, ale věcné nespolehlivé kroniky; položit hlavu к zadku — popravit někoho; pariéba — lump, ničemník, pod- 324
vodník; knez se svátostí jdoucí — kněz jdoucí s hostií zaopatřit umírajícího člověka, poskytnout mu pos lední pomazání; dvojctihodný — titul kněze, faráře; zámecký kostel — Svatovítský chrám na Pražském hradě; 30 — paminkė — lehká žena, nevěstka; frejovat — běhat za děvčaty, bavit se s nimi;
michalský bakalář — učitel ze školy při kostele sv. Michala na Starém Městě v Praze; smrdutý střep pikaá — nočník; 31 — žalm — biblický náboženský zpěv, projevující žal nebo obsahující prosbu к bohu; kolej Veliká — Ka rolinum, hlavní budova Karlovy university; 32 — (dopadnout) při horkém skutku —
při trestném činu; magister, pracceptor — latinská pojmenování pro uni versitního mistra a pro učitele; 33 — Jākub Jakobides — farář J. Jakobides Stříbrský, v r. 1600 vydal mravokárnou příručku pro hospodáře, jak mají dohlížet na mravy svých služebníků a za městnanců; po bitvě na Bílé hoře byl
jako evange lický kněz vypovězen z Čech; jurisdikce — úřední a soudní pravomoc, zde : právo rektora vysoké školy soudit přestupky učitelů nižších škol; 34 — místo výsadní — místo, na které se nevztahovaly běžné povinnosti, které bylo vyjmuto ze soudní a úřední pravomoci a mělo svá zvláštní práva;
35 — kvalt — násilí; 36 — plachta — šátek na hlavu; hace — spodní plátěné kal hoty; poctioice — krátké svrchní kalhoty po kolena z kůže nebo sukna; zdát — ždímat; 37 — kepsky — hloupě, neomaleně, špatně; cvilinkový — vy robený z hrubé látky, pytloviny; 38 — ekonomus — student vysoké školy určený,
aby dohlížel na chování ostatních studentů a spravoval hospo dářství; sutana — dlouhý kněžský oděv, ve
středověku ho nosili i profesoři a studenti; birýt — baret, měkká pokrývka hlavy ; nosili ho profesoři, učitelé a studen ti; domine — (lat.) pane; sodomstvo — nemravnost, nemravný čin ; rathouz — zde : uvěznění na radnici ; 39 — tůna — velká nádoba, kad; krateč — široká motyka 325
40 — 41 — 42 — 44 — 48 — 49 — 50 — 51 — 52 — na okopávání; centnéř — cent, váha 100 liber, tj. asî 50 kg; subtilný — jemný, útlý, drobný; šamlatka — sukně z látky vyrobené z velbloudí srsti; myš v jíše — pořekadlo: už jste v pasti, už jsme vás dostali; parunkový — vyrobený z bílého, jemného včelího
vosku; ústavný — soustavný, neustálý, opakovaný; Venerare doctos ... — Ctěte učené lidi, jsou to ná doby věčnosti (lat. rčení) ; tafatový — vyrobený z taf tu, tuhé hedvábné látky; nadívané plundry španělské — široké krátké kalhoty pod kolena, podle tehdejší španělské módy vycpané; vroubit do
někoho špádu — probodnout kordem; korduláč (také korduláf) — kord, bodná zbraň; koštovat — opovážit se, zkusit si něco; kordovanský — vyrobené z jemné barvené kůže, ob vykle kozí; rozinový — růžový; ofira — dar, který měšťani poskytovali knězi a učiteli jako součást jejich platu; suchá oféra — zde:
malá, chudá; kolej — universita, universitní budova, v které bydlili profesoři a studenti a v které se obvykle také přednášelo; Fiinfkircher — Jan Christofor z F. a Steinprunnu, pán na Vožici, šlechtic a student Karlovy university, který v r. 1616—17 zastával úřad rektora (ředitele) university,
řídil ji však ve skutečnosti jeho zástupce, prorektor Kampanus; Kampams — profesor Jan K. Vodňanský (zemřel v r. 1622), učil na Karlově universitě řeckou a la tinskou literaturu a dějepis, psal proslulé latinské básně ; je hlavním hrdinou slavného Wintrova románu Mistr Kampanus; sloužili Bakchovi —
pít hojně alkoholické nápoje, opíjet se; ve starověkém bájesloví byl Bakchus bůh vína, opojení a radosti ;
Magnifieencí — titul a oslove ní rektora vysoké školy; mutēto — moteto, zpívaná vícehlasá církevní skladba; ofasovaný — zasazený do nějaké hmoty, orámovaný; letní auditorium — posluchárna, v které se netopilo a které se používalo jen v létě; habitace profesorská — 326
obydlí profesorů přímo v budově university ; akademic ká řehola — pravidla, kterými se byli povinni řídit profesoři a studenti vysoké školy; 55 — provinění bude zdviženo — soudní proces bude obnoven; kotce soukenicí — dřevěné pouliční krámky, v nichž se prodávaly látky; 56 — vích z hoblovaček —
svazek hoblovaček (jindy se po užívalo i slámy, třísek atd.), který vyvěšovali majitelé domů na své domy na znamení, že se tu čepuje víno nebo pivo; frejovat — zde: ucházet se o dívku, chodit na námluvy; 57 — Venter caret ... —· Žaludek nemá rozum a hladový člověk musí krást; Suidas — řecký autor
známého slovníku, žil v 11. stol. n. 1., jeho slovník obsahuje i výroky starých spisovatelů a okřídlená rčení; 58 — dismundýrovaný soldát — voják zbavený uniformy, tj. propuštěný ze žoldnéřské armády; takoví vojáci se často toulali krajem, loupili a utiskovali civilní oby vatelstvo; vojna —
třicetiletá válka, započala českým stavovským povstáním proti Habsburkům r. 1618 a skončila až mírem vestfálským r. 1648; české ze mě byly v této válce několikrát bojištěm a byly strašlivě zbídačeny a zpustošeny; barchanooý — ze silné bavlněné látky, barchetu; rejtarský — jaký no sili rejtaři, tj.
jízdní vojáci; šmelcované poctivice — kožené, načerno barvené kalhoty; plech přední a zad ní — kovové součásti vojenského brnění, které chránily prsa a záda; zavázalý — hřmotný, široký, urostlý; minice íroubka — puška předovka, do které se náboj vkládal do hlavně zepředu a u níž byla komora hlavně
vzadu uzavřena šroubem, který spo joval hlaveň s pažbou; handitko — bambitka, krátká střelná zbraň se dvěma
nebo třemi hlavněmi; hala partňa — sekera s hrotem a hákem upevněná na dlouhé násadě, zbraň pěších vojáků; kamerat — ka marád, oslovení vojáků; 59 — fedmňk — podpora, pomoc, výpomoc; 60 — kura — slepice; oíeh — hřeblo, nástroj к postrkování a prohrabávání dříví v peci nebo v ohništi; 61 — kytlička — zdrobnělina od kytlice, tj. prostý oděv 327
62 65 66 67 68 z hrubé látky, sukně nebo halenka; lisovatý — zbar vený do červenohněda ; — Vary — Karlovy Vary; holstro — pouzdro na pistoli; religie — náboženství; císařský mandát — v prosinci r. 1621 vydal zemský správce v Cechách kníže Karel z Lichtenštejna jménem císaře a krále Fer dinanda II.
nařízení, že všichni evangeličtí kněží musí do tří dnů opustit Prahu a do osmi dnů Če chy; kdo by neuposlechl, měl být popraven stejně jako lidé, kteří by takové kněze ukryli; jdou ovce — tj. prostí evangeličtí věřící; v červenci 1627 vy dal Ferdinand II. nařízení, že všichni šlechtici a měš
ťani, kteří se nechtějí stát katolíky, musí se z Čech vystěhovat; obdankovaný soldát — žoldnéřský voják propuštěný z armády, obvykle po ukončení vojen ského tažení; dvě armády — česká armáda a vojsko Ferdinanda II. se setkaly počátkem listopadu 1620 u Rakovníka, češi však ustoupili směrem к Praze а
к bitvě došlo teprve na Bílé hoře; bouřka a nešťast né pozdvižení — válka mezi českými stavy a králem Ferdinandem II., který byl z českého trůnu sesazen, v letech 1618—1620; — páter jezuita Kotva — příslušníci jezuitského řádu byli po bitvě na Bílé hoře vysíláni do českých měst, aby dohlíželi na
měšťany a nutili je přestupovat ke katolickému náboženství; ¿rojöy so/átó — vojenské jed notky ; jsou naší víry — tj. evangelíci; kohout indiánský — krocan; Jeremiáš — prorok v biblickém Sta rém zákonu, kolem r. 615 př. n. 1. předpověděl zkázu židovského státu a podle tradice složil poz ději i
žalozpěv na zkázu Jeruzaléma; — obrok — krmení pro koně; — bachtmistr — strážmistr, zde: velitel skupiny
vojáků; — zpíčit se — postavit se na odpor (srov. sloveso zpěčovat se) ; dlouhá mince — po bitvě na Bílé hoře pronajal Fer dinand II. soukromé společnosti, jejímž členem byl i Albrecht z Valdštejna, právo razit v Cechách kovové peníze; tato společnost minci okrádala, ne dodržovala předpisy, kolik mají mince obsahovat drahých kovů, a tím byli obyvatelé země připravo- 328
váni o jmění; žejdlík — dutá míra, asi třetina až půl litru; replika — odpověď; maňásek — figurka z hlí ny, dřeva, porcelánu, těsta atd. ; 69 — stok — stůl skládající se z dlouhé desky volně kladené na podstavec; střásat se nad někým — vypínat se, nad řazovat se na někoho; 70 — hejtman krajský —
zemský úředník z řad šlechticů, pověřený dbát o bezpečnost v kraji a řídit soudní a vo jenskou správu; Rakovnicko bylo v té době jedním z krajů; 71 — fiskus — státní pokladna, peníze patřící státu; boží umučení — kříž; kniha smolná — úřední kniha, do které se zapisovaly výpovědi mučených; uvést na
sebe potah — provinit se něčím; svobodný dům — dům, kterému dal král právo, že se z něho nemusí platit daně ani jiné poplatky a že do něho nesmí vstupo vat městští úředníci a policie; 72 — fúrie — zuřivost, vztek; svobodná císařská silnice — zemská silnice, kterou zřizoval panovník (nepatřila tedy
některému šlechtici nebo městu) ; přepadení a loupež na ní se považovaly za zvlášť těžký zlo čin, který stíhal a soudil sám král; strych — stará dutá míra (zvaná i korec), necelý hektolitr; 73 — věrtel — stará dutá míra, přibližně 23 litrů; arest — vězení; 74 — pinta — pás, řemen; šátek na krk; 75
— rynk — náměstí; vojenské pasparty — průkazy potvr zující, že voják slouží na vojně nebo že byl řádně propuštěn z armády; na šlak vojenský — na vrub, na účet, odpovědnost vojáků; 76 — barvíš — holič, který byl zároveň ranhojičem; kajlá nek — dlouhý volný pláštík; 77֊.— tribunál apellationum —
(lat.) odvolací soud; reskript — list obsahující závažné rozhodnutí; 78 — střelba na město puštěná —
Rakovník utrpěl v r. 1620, kdy kolem něho táhla armáda císaře Ferdinanda II.; 79 — koperta — dopisní obálka; šance — hradby, městská opevnění, valy; 80 — umrlčí hlavy — po popravě vůdců českého protihabs burského stavovského povstání 21. června 1621 bylo 329
81 — 82 — 84 — 85 — 86 — 87 — 91 — 92 — 93 — 94 — 95 — na věži Karlova тоstu vystaveno v železných koších 12 hlav sťatých českých šlechticů; hlavy byly sňaty a pohřbeny až r. 1631, čtyři roky po tom, kdy se odehrává naše povídka; náboženské misie — činnost, při které knězi, zvláště jezuité,
navštěvovali česká města a vesnice a obraceli obyvatele na katolickou víru ; jícha — hustá, kašovitá omáčka; pinta — stará dutá míra, zvaná také máz (asi jeden a půl litru) ; patoky — řídké, nekvalitní pivo; lindys — druh dra hého sukna; preclíky — zde: pouta na ruce; pokoštovat — zkusit; . parkán
— hradební příkop, prostor mezi městskou zdí a domy; ze zlého lože — děti rodičů, kteří neuzavřeli sňatek, nemanželské; kancelář — kancelář místodržících na Pražském hradě, nejvyšší vládní úřad v Cechách; rezoluce — zde: rozhodnutí; Slavata — Vilém S. z Košumberka (žil v letech 1572 — 1652), a
Martinie — Jaroslav Borita z M. (1582—1649); čeští šlechtici, odpůrci nekatolíků, v květnu 1618 byli svrženi z oken Pražského hradu; sumou — dohromady, celkem; bonum mane — (lat.) dobré ráno; puška — nádoba, schránka; jalová fortna — zvaná i jalová branka, slepá městská fortna, zazděná brána v
městském opevnění; ňadra — záňadří; revers — zde: prohlášení; tvrzeni — horní opevnění hradební zdi; Nioba — podle řecké báje královna v Thébách, která se posmívala jedné z řeckých bohyň a jíž za to bohové usmrtili dvanáct dětí; Nioba žalem nad tímto ne štěstím zkameněla; exekuce — vykonání
soudního rozsudku, poprava; dát se v kázeň — přijmout trest; kněz societatis Jesu — příslušník tovaryšstva Ježíšova, jezuita;
kópiái — městská kniha, do níž se zapisovaly opisy listin, které městská rada odesílala nebo sama ob držela; Ş30
96 — registra — městské účetní knihy, do nichž se zapisova ly příjmy a vydání; fèrie lenni — doba žní, letní období; Golgota — místo, na němž stála šibenice a kde se popravovalo; 97 — (den) sv. Bartoloměje — 24. srpna; Jošt Tejfovský — příslušník staré rytířské rodiny, zemřel r. 1574; rumrejchovat
— dělat rozruch, hluk, hrnout se někam; voupolky — v polovině těla, v pase ; šatlava — městské vězení; 98 — zlehčit (dluh) — snížit dluh, částečně ho prominout; 101 — (den) sv. Vita — 15. června; mandát — listina obsa hující závažné rozhodnutí; Maxmilián Druhý — řím ský císař a český král, žil v
letech 1527—1576, vládl od r. 1564; etc. — zkratka latinského et cete ra, tj. a tak dále; voštip — oštěp; 102 — Vratislaus a Bernstein — nejvyšší kancléř českého království Vratislav z Perštejna, žil v letech 1530 až 1582; Kniha rolmberská — právnická příručka z prv ní poloviny 14. stol., vznikla
z podnětu Petra z Rožm berka a zachycovala staré české zvykové právo; poprava — soudní pravomoc, příslušnost soudu stíhat některé trestné činy; 103 — corpus delicti — (lat.) předmět, který dokazuje spáchání trestného činu; 104 — pošacovati — odhadnout cenu majetku, ohodnotit; Krinitus — David
Crinitus z Hlaváčova, žil v le tech 1531 —1586, rakovnický městský písař a známý humanistický básník; nemoc sv. Valentina — nervová choroba, při níž se nemocný křečovitě zmítá a po hybuje, posunčina, nemoc sv. Víta; 105 — hlíza — chorobný nádor, boule; hory rejchštejnské — doly na stříbro u města
Rejštejna na Šumavě poblíž Sušice; kost s prachem na pálení — vydlabaná kost (roh), sloužící jako nádoba
na střelný prach; Vlach — Ital; 106 — list věHcí — listina, která obsahovala právní pověření, např. stíhat někoho; 107 — president — předseda české komory, nejvyššího krá lovského hospodářského úřadu; 108 — fedrovat — pomáhat, podporovat; dar Zeleného čtvrtku 331
— ö první velikonoční svátek si lidé posílali dárky, také městské úřady dávaly dary vyšším úředníkům a svým zaměstnancům; 109 — neděle Judica — druhá neděle před velikonocemi; být vartou — být na hlídce, hlídat; listovní svědectví — úřední písemný průkaz opravňující žebráka provozo vat žebrotu
(jinak se nazýval i fedrovní list) ; 110 — suplikovat — podávat písemnou prosbu; hory viniční vinice, vinohrady; gruntovní — důkladný, zevrubný; zlých oučinkův potahové — důkazy, že se někdo dopustil trestných činů; 111 —- dolman — drahá vyšívaná látka; (den) Rozeslání apoš tolů — 15. července; 112
·— koláč — peněžitá odměna; spouštět bradu — nechat si růst vousy; fmousy neb kneblpart — mohutné kníry; formovaná larvová brada — umělý plnovous ; 113 — (den) sv. Maří Magdalény — 22. července; petršpurský — ze vsi Petršpurku, dnes Petrohradu, ležící na západ od Rakovníka; dát do kozla — svázat do
ko zelce; 114 — vzatek — ukradená věc; (den) sv. Urbana — 25. května; 115 — byli židé příslušníci komory — židé neměli ve středověku občanská práva, patřili jako osobní majetek králi, kterému museli odvádět velké peněžní poplatky; apelovat — odvolat se, žádat o zrušení rozsudku ; neděle Laetare —
neděle tři týdny před velikonocemi; prostupie — místo u městské brány; 116 — podlaha — půda v domě; 117 — neděle Quasimodo — první neděle po velikonocích; glejt — průvodní list, ve kterém byla jeho držiteli zaručena bezpečnost; šacunk — úřední odhad ceny zabaveného majetku; 118 — neděle Cantate —
čtvrtá neděle po velikonocích; 119 — kranci — římsa; Zřízení zemské — ústava, základní zákon Českého
království, vydaný r. 1500; 122 — filee — ranec, jaký nosili poutníci a řemeslničtí tova ryši na cestách ; 125 — půlnoc — sever; 126 — kurfiřt — panovník jednoho z německých států, Saska (ležícího v dnešní jižní části NDR), jenž byl 332
členem sedmičlenného sboru kurfiřtů, kteří volili ne meckého císaře; tehdy byl saským kurfiřtem August I. (vládl v letech 1553— 1586) ; revers — písemné po tvrzení o převzetí vězně, kterým se přejímající stra na zavazovala, že zaplatí výdaje spojené s vězně ním a dopravou obžalovaného; 127 —
komora dvorská — nejvyšší finanční úřad, který zřídil král Ferdinand I. ; (den) sv. Jana Křtitele — 24. června ; 129 — (den) sv. Petra .a Pavla — 29. června; deputovaní — vyslanci, pověření poslové s plnou mocí; 130 — mocný list — písemné úřední zplnomocnění; kotil vůz — krytý kočár; 131 — Wir,
Burgermaister... — (staroněmecky) My, purkmistr a rada města Rakovníka, Královic a Jesenice, vy znáváme ; 133 — cedide zpečetěná — zapečetěné psaní, úřední dopis s pečetí; přelezení — přenocování, nocleh ; panketovat — pořádat banket, hostinu, hodovat; látro — stará délková míra, asi 2 m; 134 —
provazec — svazek osmi prutů dlouhých 8 loket (asi 4 m) ; krokev — svislý trám v krovu podpírající konstrukci střechy; provozovat — vyvádět divoké kousky; hejtman hrádecký — hejtman hradu Křivoklá tu, jemuž se tenkrát říkalo i Hrádek ; osep — dávka odváděná vrchnosti v plodinách; 135 — podrouíit
sobě palice — podrousit, opít se; skoták — obecní pasák dobytka ; mít cech s někým — být stejné ho společenského postavení; ratejna — společné obydlí robotniku na statku; dvořit — hodovat; tahat za obojek — dělat si legraci ; dostat se na suk — být oběšen; 136 — rejstřík — soupis, úřední seznam;
šaty choděcí a vinuté — oděv a spodní prádlo; šlak — okraj čepice; škorně — vysoká obuv z hrubé kůže; 139 —■
počínat si v penězích — utrácet, rozhazovat peníze; 140 — mluvit kumštem — říkat něco z legrace, dělat si legraci; tuchlovické právo — rychtář, který ve vsi Tuchlovice představoval bezpečnostní orgán a měl povinnost dbát, aby se dodržovaly zákony a nařízení vrchnosti; kapitola kostela pražského — sbor kněží vysoké hod- 333
nosti (kanovníků) při chrámu sv. Víta, kteří žili společně a řídili se pravidly podobnými mnišským řádům, v jejich čele stál kapitulní děkan; tento sbor vlastnil společně majetek, také poddanské vesnice; 141 — pacholecí kapsa — sáček, malý vak nebo taška určená к nošení pro děti; poloupinetní
konvice — džbánek na půl pinty, srov. vysv. ks. 80; 142 — ukvapovat právem na někoho — dát ho předčasně a proti soudním pravidlům na mučení; původ — žalobce u soudu; 143 — inkvizitor — člen inkvizice, obávaného středověkého soudu, který potíral náboženské kacířství, zde : přísný, krutý soudce; dávat
za klam — popírat něco, pro hlašovat něčí tvrzení za nesprávné; opovážit se hrdla — dopustit se činu, který se trestá smrtí; 144 — krucifix — նա.·, špatně se chopilo někoho — nezapůsobilo to na něho, neudělalo to na něho žádný dojem; 146 — z fundamentu — důkladně, zevrubně; opatřit někoho na
poctivosti — prohlásit někoho za nevinného, ne právem podezřívaného nebo odsouzeného, a vrátit mu tak čest, rehabilitovat ho; 147 —· kniha listů poselacích — kópiái, viz. vysv. k s. 95; 149 — arcikníže Ferdinand — syn českého krále Ferdinanda I., hrabě tyrolský, žil v letech 1529—1595, r. 1547 jej
otec určil za svého zástupce a vladaře v Čechách; od r. 1557 byl tajně ženat s dívkou nešlechtického původu, Filipínou Welserovou, dcerou bankéře z německého města Augšpurku, jejich sňatek byl veřejně oznámen až r. 1576; šál v stříbře sazený — vyšívaný stříbrem; Ladislav ze Šternberka — (zemřel r.
1566), příslušník starého šlechtického rodu, ko morník a přítel arciknížete Ferdinanda, jeho man želka
Kateřina z Lokšan byla příbuznou arcikní žete; od r. 1560 měl Šternberk hrad Křivoklát ve svém držení jako zástavu za peníze, které půjčil králi ; sv. Jan Zlatoústý — filosof a teolog (žil v druhé poi. 4. stol. n. 1.), byl velmi výmluvný a výborný ka zatel; 150 — vídeňská sbírka ambraská — sbírka rukopisů, knih։ obrazů a zbraní, kterou založil arcikníže Ferdinand 334
йа zámku Ambrasu v Tyrolsku (poblíž rakouského města Innsbrucku), dnes je uložena ve Vídni v zámku Belveder; fěrtušek — zástěrka; krumplovaný — ozdo bený zlatým a stříbrným vyšíváním ; 153 — fortmistr — lesní;podsebití vousaté — knír; 154 — sázeli копШу — jmenovat členy městské rady a uvá dět je
při slavnostním obřadu do jejich úřadu; majestát — listina vydaná panovníkem, v které se udílely výsady a práva; lidé selští a kmetcí — podda ní, nevolníci, nikoli plnoprávní měšťani ; císař — Fer dinand I.; středopostí — prostřední den číyřicetidenního půstu před velikonocemi; 155 — šnek —
kamenné točité schodiště; západní zámek, visu tý zámek — zámek, v němž se ozub zasouvá do otvo ru ve veřejích; visací zámek; trinkšír — nádoba na pití, pohár; 156 — Tyrol — Tyrolsko, rakouská země ležící v Alpách; kotce — dřevěné krámy obchodníků stojící na ulicích a v podloubích; 157 — rector
scholae — (lat.) ředitel školy; jarmarkáles — peněžitý dar, který městská rada vyplácela kněžím a učitelům při pořádání výročního trhu; čtverák — darebák, tulák, potulný žebrák; 158 — sartores — (lat.) krejčí; pellifices — (lat.) kožešníci; sutores — (lat.) ševci; flekýř — švec, který nešil nové
boty, ale pouze opravoval staré ; rotifices — (lat.) ko láři; šmukýřka — žena vyrábějící a prodávající ozdo by na oděv, zvi. na klobouky; 159 — flašnýř — obchodník prodávající nádoby z kovu a skla (zvláště „flaše“, tj. láhve); cínař — řemeslník vyrá bějící cínové nádobí (talíře, mísy, atd.) ;
ungelt — poplatek, který obchodníci platili městu za zboží, které přivezli odjinud a tam prodávali; cejchovaný pod
hřebík — úřední míra bývala na kovových ná dobách, kterých se užívalo v hostincích, vyznačena zaraženým hřebíkem; 160 — dostat se na kolo — být jako zločinec popraven lámá ním v kole; 161 — jarmarečné — poplatek, který obchodníci platili měst ské radě z peněz, které ve městě získali za prodané 335
162 — 163 — 164 — 165 —■ 166 — 16 7 _ — 168 — 171 — 172 — 173 — zboží při trhu; frejd — úřední vyhlášení, že trh byl zahájen; do té doby nesměli obchodníci své zboží prodávat; cejch — znamení, obvykle plechová cedulka, vydávané žebrákům, kterým městské úřady povolily žebrotu; usazovat — úředně
stanovit cenu zboží; libra — jed notka váhy, přibližně půl kilogramu; vůl krmný i honný — určený na porážku (krmený na maso) a určený к tahání; radní osoby — členové městské rady, konšelé; femesia svícnické — řemeslníci vyrábějící svíčky; kroj suken — prodej látek na šaty; siptuch — těžká látka, z
níž se šily pláště nošené do deště; vlaská sukna — látky vy ráběné v Itálii; krojíf, kroječ — obchodník s látkami; vlček — sukno šedé nebo šedohnědé barvy; sleíelý — zkažený dlou hým ležením ve skladu; kolegiím — sbor, rada; jarmareční groš — poplatek placený za to, že bylo obchodníkovi úředně
přiděleno místo pro jeho krám na trhu; loket — stará délková míra, český neboli pražský loket měl 59 cm; kosmo — bokem, stranou; koláčnice — žena prodávající na trhu nebo na ulici sladké pečivo;povahy — způsob vystupování, jednání; foftknecht — myslivecký mládenec; dolyjílovské — v městě Jílovém (na
jih od Prahy, poblíž Sázavy) byly ve středověku bohaté doly na stříbro; hofmistr — správce šlechtického hradu, nadřízený služebnictva; dopustit se děťátka — mít nemanželské dítě, za svobodna; facalit — kapesní šátek, kapesník; patrické rodiny — ro diny patricijů, nejbohatších a vládnoucích mužů ve
městě ; jagrmistr — vrchní lesní; komora královská — úřad, který spravoval statky patřící panovníkovi a
jeho peněžní příjmy; obědvat na obecní groš a opasek — na útraty obce; nález — soudní roz hodnutí, rozsudek; brykyškový — ze sukna vyráběného ve flanderském městě Bruggách (v dnešní Belgii) ; kabát s vyřezávanými fleky — zdobený kusy jiné látky, všitými do vystříhaných otvorů; otáhlý — přiléhavý, těsný; harasový — vyrobený z hru- 33G
bé, málo lesklé vlny (z látky nazvané podle francouz ského města Arrasu); chlupaté věci — kožišiny; 174 — и vysokého mozku svém — ve své pýše, nadutosti, zpupností; napúkat v nos — nalhat, naklevetit; pravidlo — pravítko; chyba toho — kromě toho, nehledě na to; škodný — působící velkou škodu,
ztrátu ; 175 — lila — býkovec, karabáč z býčích žil; právo uražené — soudní a bezpečnostní orgán, kterému přísluší stí hat daný trestný čin; židoviny — spánky; tratit — neudržet v žaludku, zvracet; složit na právě — uložit u městské rady; 176 — mumraj — maškarní oděv, maškara; režný — žitný; škorně
škopky — vysoké boty ze skopové kůže ; 177 — Sixt z Ottersdorfu — (zemřel r. 1583), rakovnický rodák, kancléř Starého Města pražského, známý měšťanský politik a spisovatel; spustit — prodat (se slevou); víšek — malý vích, svazek, smotek; šrák — podstavec dřevěné boudy prodavače; stočit se — za
potácet se, ztratit rovnováhu; 178 — boty s taškami — boty, na kterých byly našity kožené kapsy na ukládání různých drobných předmětů; Zeus — v řeckém bájesloví nejvyšší bůh, sídlící na hoře Olympu; žejdlíky díla slavkovského — přibližně půllitrové nádoby, přesná míra se lišila podle města, kde byly
vyráběny — v Horním Slavkově byla o něco jiná než v Rakovníku; konvář — výrobce konví a jiných kovových nádob; 179 — nožíky, jako světlo utírají — kratiknot, nůžky, jimiž se očišťoval ohořelý knot svíce; platnýř — výrobce zbra ní; kolárek — kněžský bílý límec; náčelnice — šátek nebo stuha vázaná
přes čelo ; 180 — nestát za jedák — nestát za nic; annularis — prsteník; matróna — vážná, důstojná starší
žena, měšťanka; království — les, který patřil ke královskému panství (zde : ke hradu Křivoklátu) ; 182 — nerovní glejchové — nestejně vyvážená váha, nerovno měrně seřízená; 183 — kulky muškátové — bobulky, kuličky [muškátového koření; fin — jemný, dobré jakosti; aumara — alma ra, skříň; 337
184 — kment — jemné lněné plátno; útečni, osnovnipHze — na tkalcovském stavu se vyráběla tkanina tak, že na vá lec se navíjela soustava rovnoběžných nití, tzv. osno va, a jimi napříč se protahoval člunek nitě zvané útek; režný — z nebíleného hrubého plátna; čepčářka — řemeslnice vyrábějící čepice
a jiné pokrývky hlavy; tobolemík — výrobce brašen, kabel a tašek; srdečník — tobolka, měšec na peníze ve tvaru srdce; pasii — řemeslník vyrábějící opasky a pásy; ormpantový — řetízkový, zdobený řetízky; 185 stanné právo — právo dát zatknout dlužníka, který se nedostavil к soudu nebo který se skrýval
před věři telem; mochejr — mohér, tkanina z lesklé srsti an gorských koz; vejsadní misto — viz vysv. ks. 34; zde: sklad mořských ryb dovážených hlavně ze severního Německa od Baltického moře, měl na tento obchod privilegium, výhradní právo; 186 — rasovka — žena rasa, pohodného, který sbíral a za
hrabával zdechlá zvířata; přítel právní — advokát, právní zástupce, který řečnil u soudu; rystuAk — vo jenská výzbroj; náhlavek — ohlávka, část koňského postroje; náprsník — řemení upevňované na prsa ko ně, součást postroje; holstroky — kožená část sedla vi sící z obou jeho stran přes boky koně;
šlejdra — te meny, kterými si sekáč při sekání přitahoval kosu к pravému ramenu, jiné řemeny vůbec; nešpor — odpolední nebo podvečerní pobožnost v kostele; pupa — dětská panenka na hraní; vlasatý — vyrobený z chlupaté látky; 187 — dvoistvo nectné — biřici, městští drábové ; byli pokládá ni, stejně
jako např. kat, za lidi, s kterými bylo hanba se stýkat; 188 — koupit nim za svobodné —
předpokládat při koupi, že zboží není kradené, že prodávající je jeho skutečný majitel; 189 — várečný méšhn — měšťan, který měl právo vařit pivo; vének — vích jako znamení, že se v domě čepuje pivo nebo víno; 190 —■ Turek — turecká říše sahala v té době až do dnešního Maďarska a turecká vojska ohrožovala i naše země; 338
193 — 196 — 197 — 199 — 200 — 201 — 203 — ty také platily největší část nákladů na válku Habs burků proti Turkům; Konstantinopolis — Carihrad, Istambul; byl původně hlavním městem byzantské (východořímské) říše, v polovině 15. stol. jej Turci dobyli a turečtí sultánové tam přenesli své hlavní
sídlo; rapsód — lidový zpěvák přednášející bohatýrské zpěvy (zde užito posměšně) ; umflačka — hazardní ka retní hra ; hrát na dopíjenou — výhra v kartách se pak společně utratila za pití; Du bist kein Eisenbeisser—(něm.) nejsi žádné lamželezo; branný — městský ozbrojený strážný, hlídal městské
brány ; vozataj —- člověk řídící spřežení, povoz ; Hons, harr — (něm.) Honzo, počkej ; nafozovat na vrub — řezat vruby, zářezy do dřeva pro upamatování, kolik je kdo dlužen; stejní lidé — lidé téhož společenského postavení; dům šosovný — po platný dům, z něhož se při koupi odvedla městu daň; Jane —
hazardní karetní hra; douškám — slavení doušek, tj. hostina, která se po řádala druhý a třetí den po pouti nebo po svatbě; pod fochem — pod nějakou záminkou, jen naoko; nótárius — městský písař, placený úředník, který vedl kancelář městské rady a staral se o všecky písem nosti městské správy;
latinský básník — básník píšící latinské básně; porouhali se bekajíce — uráželi se tím, že na sebe be čeli jako ovce (to byla ve středověku velká urážka) ; promovat — lemovat, zdobit zlatými nebo stříbrnými šňůrami; vyvlačovat — vyšívat mezi rozstříhané díly látky pásy z jiné látky; šina — železná
obruč; pridie caveas. .. — (lat.) už den předem se starej, abys ne dělal dnes něco, co by tě zítra mrzelo;
porok ֊ urážka; Huderka — jedna z věží hradu Kři voklátu, bylo v ní obávané vězení; Augusta — biskup českobratrské jednoty Jan A. (žil v letech 1500 až 1572), po povstání české šlechty a měst r. 1547 proti králi Ferdinandovi byl označen za jednoho z iniciá torů, r. 1548 zajat, vězněn a mučen na Pražském hradě a pak převezen do vězení na Křivoklátě, kde byl vězněn 16 let, r. 1564 byl propuštěn především 339
204 — 205 — 207 — 208 — 211 — 212 — 213 — 214 — 215 — 217 — 218 — 221 — 222 — 223 — na naléhání Filipíny Welserové a hejtmana Ladislava ze Šternberka; pikart — kacíř, člověk zastávající ná zory odsouzené katolickou církví; Bílek — Jakub B. (zemřel r. 1581), českobratrský kněz a služebník biskupa
Jana Augusty, spolu s ním byl vězněn na Křivoklátě do r. 1561, sloužil pak u pana Ladislava ze Šternberka, osudy Augustovy a svoje na Křivo klátě vypsal ve spisu Život Jana Augusty; bratr — příslušník českobratrské církve ; suché dni — půst, doba kdy se lidé zdržovali pokrmů nebo je aspoň omezo
vali ; mít suché dny — být o hladu ; ukážeme, zač je flandru loket — ukážeme, co dovedeme; zdvihnout řeči — zrušit rozhodnutí; zlatý čepeček — součást svatebního oděvu nevěsty; mistrovský kus — výrobek, který byl tovaryš povinen předložit, když žádal o přijetí do cechu za mistra; akademie — vysoká
škola, universita; sobotáles — plat za práci ve škole, který si učitel každou sobotu vybíral přímo u rodičů žáků; učinit vítání — zastaveníčko, malý koncert se zpěvem na něčí počest pod jeho oknem; tesáček — malý lovecký nůž; porlugtízr — portugalský zlatý; koláč — úplatek, peně žitá odměna;
rejstřík — úřední seznam povinností poddaných platit dávky, odevzdávat vrchnosti potra viny a robotovat na panských polích; sprostný — obyčejný, prostý, neurozený člověk; zlolaj — pomlouvačný člověk; rukávec — svorka spo jující prkna vrat; zákon klášterní — zde: mnišský oděv, představující život v
ústraní a odříkání; anděl, jejž bůh poslal na zdar Tobiáši — podle staro věké židovské pověsti provázel
Tobiáše na cestách jako pomocník člověk jménem Azariáš/který Tobiášovi i poradil, jak by zbavil svého otce slepoty; nakonec prohlásil, žeje archanděl Gabriel, a zmizel; stopa — délková míra v délce chodidla (asi 31 cm); fedrovat lidi dílem — dodávat lidem zakázky, objednané výrobky; artikul cechovní — článek cechovního řádu, předpisů, 340
kterými se řídil cech ; ferule — ozdobná hůl, odznak úřadu a moci cechmistrů; 224 — prokázat se dobrým chováním — předložit potvrzení z místa, kde někdo dříve bydlil, že se tam slušně choval a nedopustil se ničeho trestného; oud — člen; zde: příslušník cechu; 225 — ortelovat к hrdlu — odsoudit na
smrt; 228 — kus — článek; 229 — lože poctivé — manželský původ, kdy rodiče uzavřeli před narozením dítěte sňatek; právo mesiánské — pl noprávné postavení v městě, udělovala ho městská rada; náchlebník — zaměstnanec, člověk pracující za plat u někoho; 230 — (den) sv. Jakuba — 25. července; být
prázden města — zdržovat se, bydlit mimo město; kvalt — násilí; 231 — opálit slepými.kostkami — oklamat někoho při hře kost kami, které neměly správné označení; verštat — ře meslnická dílna; rozpustit se — chovat se rozpustile; paní máteř — zde: žena řemeslnického mistra; 232 — vzít odpuštění —
požádat o propouštěcí list, kterým se končil zaměstnanecký poměr mezi řemeslnickým mist rem a tovaryšem; pokoštovat se — zkusit něco; klok — dlouhý plášť bez rukávů; 234 — vědro — dutá míra; české vědro mělo něco více než 50 litrů; nožíky — nůžky; 235 — objetí — obvod silných stromů se měřil podle
toho, ko lik dospělých mužů objalo kmen rozpjatýma rukama ; být v hrnce — mít ostudu; stávek — malý tkalcovský stav, dělalo se na něm jemné plátno; Hekuba — podle řecké báje manželka trojského krále Priama, viděla na vlastní oči zkázu Tróje a smrt svého manžela i dětí, nakonec ji Rekové
ukamenovali; jejího jména se užívá na označení osob, které přinášejí neštěstí a zkázu jiným; čuba — kožich; páteř —
růženec, ře tízek s kuličkami používaný při modlení; 237 — namluvení — námluvy; být těžek někomu — nebýt oblí ben u někoho; 239 — examen — zkouška; vzít na examen — vzít к výslechu, vyslechnout někoho; 240 — staré — druh piva, vyrábělo se z ječmene (na rozdíl od 341
piva bílého, které se vyrábělo z pšenice); sousedská .várka — města vlastnila pivovary, které postupně propůjčovala jednotlivým měšťanům (sousedům) a ti v něm vařili jisté množství piva sami pro sebe a na prodej; 241 — naléhá na ořech — jde to tuhého; poludka — okolky, okliky v řeči; 244 — neděle
Oculi — neděle čtyři týdny před velikonocemi; dříví — zde: stromy; základ — sázka, předmět, o který se soupeři vsadili; den střední — středa; zu brová obora — obora, v níž se na Křivoklátě chovali zubři; 245 — tesla — tesařská sekera s úzkou, mírně prohnutou čepelí; šnejdr — nebozez; paučník —
velmi jemný zá voj; koleěník — muž s kolečkem, trakařem; kolečníci stávali na ulicích a náměstích a dávali se najímat к odvážení věcí; 246 — klobouk vlčatý řezaný — šedivý klobouk s dlouhým vla sem; iiftuchový — vyrobený z těžké látky, sající a za držující vodu; posons — suché klestí,įdrobnė
větvičky; 247 — Haná — myslivna Na Hané, leží na okraji křivoklát ských lesů; 248 — král Vácslav — Václav IV., vládl vletech 1378—1419, rád a často pobýval na Křivoklátě a lovil v okolních lesích; Karel, Otec vlasti — císař Karel IV., v Cechách vládlvletech 1346—1378; na Křivoklátě byl vycho váván
už jako velmi malé dítě, dříve než byl od vezen do Francie; jako panovník sem občas zajížděl; 250 — šperloch — velká silná plachta, kterou se pokrýval formanský vůz ; stavěči věnec perlový — ozdoba z pe rel, připevňovaná nastojato do vlasů; 251 — haklík — jehlice do vlasů; bekyné — původně členka
středověké náboženské skupiny, žijící velmi prostým a odříkavým životem; protože bekyně žily v ústraní a
vyhýbaly se společnosti, podezřívali je lidé z tajných špatností a jejich jméno začali považovat za nadávku; 254 — zlatohlav — těžká hedvábná látka s vetkanými zla tými vlákny; oháňka pávová — vějíř z pavího peří; peřestý obojek — pestrý, různobarevný límec; hofmistr — zde: vychovatel šlechtických dětí; 342
258 — šore — hrubá zástěra; 259 — mít v hořejším patře rozsvěceno — být přiopilý, podrouše ný; 261 — obr Goliáš — podle bible obr ve vojsku Filištínů, které ho zabil malý pastýř David kamenem z praku; dát se v drdy — pošťouchovat se, hádat se; 262 — karkule — čepeček; 264 — škartice — list tuhého
papíru; olovo — nástroj na psa ní z olova (připomínající dnešní tužku) ; 266 — Erős — řecký bůžek !ásky; 267 — pavéza — podlouhlý ochranný štít bojovníka, vybíhající nahoře do špičky ; štít krámný — malovaná tabule, na které bylo vyobrazeno zboží, které se v obchodě prodávalo; 268 — Kamenný most —
Karlův most v Praze; za Svatým To mášem — kostel a klášter sv. Tomáše na Malé Straně u Malostranského náměstí; Písecká brána — dodnes zachovaná brána v městském opevnění na Hradča nech proti královskému letohrádku; Bruska — potok, který obtékal Pražský hrad a vléval se do Vltavy ; chrám katedrální
— Svatovítský chrám; Stará obora — dnešní Stromovka; vyklučit — vysekat stromy; 271 — král Rudolf— R. II., římský císař a český král (v letech 1576—1611), pěstoval alchymii, astronomii, hádání z hvězd, byl velmi pověrčivý a v jeho okolí bylo mno ho podvodníků, kteří se zabývali „tajnými“ vědami;
mosazník — řemeslník, který vyráběl předměty z mo sazi; 272 — host — cizinec; 273 —■ legát — papežův vyslanec, obvykle vysoký církevní hodnostář; prelát — vyšší katolický církevní hodno stář; examinovat — zkoušet; 274 — vrheáby — oblíbená staročeská hra s kameny a kostka mi; 275 — koupit sobě erb
a přídomek — bohatí měšťani se v 16. stol. snažili vyrovnat šlechtě tím, že si od krále koupili
právo připojovat ke svému jménu tzv. přídomek (tj. označení, odkud pocházeli, nebo který statek vlastni li) a užívat šlechtického erbu; stejných práv se šlech tou tím však nenabývali; poselstvo turecké — na počát- 343
276 282 283 287 288 289 290 ku 17. stol. vedla rakouská říše dlouholetou válku s Turky, kteří na svých výbojných taženích obsadili tehdy i Budapešť; různá poselství vyjednávala pří měří a měla vést к uzavření míru; ten však byl uzavřen až čtyři roky po tom, co se odehrává naše povídka, tj. v r.
1606; císař — Rudolf IL; Horská brána — brána, kterou se z Prahy jelo do Kutné Hory, stála na konci dnešní Hybernské ulice; trumetáři — velbloudi; — Nová obora — obora u letohrádku Hvězda na Bílé hoře ; točenice — turecký turban; doloman — ozdobný vyší vaný kabát; tři pražská města — ve středověku
tvo řila Prahu tři samostatná města se svou vlastní správou a úřady, totiž Staré Město, Nové Město a Malá Strana; — materialista nebo apotekář — lékárník, ve středověku prodával i zboží, které se dnes kupuje v drogérii; — rapír — bodná i sečná zbraň s dlouhou čepelí, použí valo se jí často při
soubojích; — způsob krigsmanský — způsob obvyklý u žoldnéřských vojáků, válečníků; v Lomě — v městě Lounech; dřevce — dřevěná zbraň, které se při rytířských turna jích používalo jako kopí, ke sražení protivníka ze sedla; kank — jedna jízda dvou rytířů při turnaji proti sobě, končila srážkou, při
níž se jeden snažil druhého vyhodit ze sedla; — šraňk — zábradlí, obvykle dřevěné, kterým bylo ohra zeno místo pro rytířský souboj ; kolba — rytířský zá pas dvou bojovníků, turnaj; kolbiště — místo, kde se konaly rytířské turnaje; Špitálské pole — území dneš ního Karlina v Praze; brána Rejskova —
Prašná brána, stavěl ji v druhé poi. 16. stol. stavitel Matyáš Rejsek; brána Odraná — stála na konci Dlouhé
třídy na Starém Městě, v místech, kde dnes Dlouhá třída ústí do Revoluční třídy; — helm kolči — rytířská přílba užívaná při soubojích; fanfrnoch — chochol na přílbě; — Betlém — Betlémská kaple v Praze, v níž kázal mistr Jan Hus a která byla proto pro podobojí místem památným a posvátným; 344
291 — tisek — kůň s šedou, červenohnědou a bílou srstí; pirglok — znamení z radniční věže (obvykle údery na cimbál), že se mají uzavřít hostince; 292 — Koňský trh — dnešní Václavské náměstí; sutý klášter františkánský — klášter u kostela Panny Marie Sněžné na Jungmannově náměstí v Praze, byl vypálen
v husitských válkách a koncem 16. stol. byl ještě stále v sutinách; v r. 1606 se zde usadili mniši františkáni a klášter i kostel obnovili; 293 — čechlík — plena, kterou si vázaly vdané ženy na hlavu; Noe — podle biblického Starého zákona jediný člověk, který se svou rodinou přežil potopu světa;
objevil způsob, jak z vinných hroznů lisovat víno, a opil se jím; jeho syn Chám se mu za to posmíval a byl proto od boha potrestán ; chudý špitál — dům určený pro chudé staré lidi, chudobinec; 295 — šestnáct strábiích věží — věže novoměstského opevnění, městských hradeb, které se táhly od dnešního
Poříčí, přes místa, kde dnes stojí nádraží Praha-střed, hlavní nádraží, Národní muzeum, dále přes Karlov až pod Vyšehrad; chasa střelecká — střelci, placení strážci městských hradeb, bydlili obyčejně v městských bra nách nebo v malých domcích přistavěných к hrad bám; Senný trh — dnešní náměstí
Maxima Gorkého, dřív zvané Senovážné náměstí; ve středověku tu byl trh na seno; Flurenc — místo, kde leží dnes ulice na Florenci; Ss, Apolinář na Větrově — kostel sv. Apoli náře na Větrníku na Novém Městě v Praze; stál až na konci města u samých hradeb, v jeho okolí bydlili chudí lidé, vinaři atd.;
Folimanka — usedlost v Nu selském údolí, nazvaná podle měšťana Jakuba Folimana; 296 — kostel sv. Ambrože
— stál na místě dnešní výstavní síně U hybernů na náměstí Republiky v Praze; mniši hy berni — mnišský řád založený v Irsku, v Praze měli klášter na rohu dnešního náměstí Republiky a Hy bernské ulice; krámy и Sv. Lazara — kaple sv. Lazara stála na rohu dnešní ulice Lazarské a Spálené; 298 — poslat někomu věnec — vyzvat ho oficiálně к boji v ry tířském turnaji; 345
300 — prustplech — kovová součást brnění chránící prsa; 303 — vyvést na opice — vyvést někomu žert, udělat si z něho posměch; 310 — vivat — (lat.) ať žije; 311 — vězení poctivé — ve středověkých městech bylo několik druhů vězení; do nejlehčího z nich byli zavíráni měšťani pro drobné přestupky, pobyt v tomto vězení nepřipravil vězněného o jeho měšťanskou čest; 312 — svrchky — zařízení místnosti, nábytek; komorát — ko morní rada, vysoký úředník u královské komory ; 314 — klášter sv. Anežky na Františku — pův. klášter sv. Františka, založený r. 1233 dcerou krále Přemysla Otakara I. Anežkou, leží na pravém břehu Vltavy mezi Švermovým a Hlávkovým mostem; 315 — ubrman — rozhodčí; ve středověku se spory řešily buď u soudu, nebo před sborem několika rozhodčích, kteří účastníky smířili, smluvili náhradu a napsali o tom úřední zápis.
|
| any_adam_object | 1 |
| author | Winter, Zikmund 1846-1912 |
| author2 | Benešová, Alena Benešová, Alena Sedláček, Miloslav |
| author2_role | com aft edt |
| author2_variant | a b ab a b ab m s ms |
| author_GND | (DE-588)122080831 |
| author_facet | Winter, Zikmund 1846-1912 Benešová, Alena Benešová, Alena Sedláček, Miloslav |
| author_role | aut |
| author_sort | Winter, Zikmund 1846-1912 |
| author_variant | z w zw |
| building | Verbundindex |
| bvnumber | BV007293873 |
| classification_rvk | KS 7310 |
| ctrlnum | (OCoLC)1191897702 (DE-599)BVBBV007293873 |
| discipline | Slavistik |
| edition | 1. vyd. |
| format | Book |
| fullrecord | <?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><collection xmlns="http://www.loc.gov/MARC21/slim"><record><leader>01857nam a2200397 c 4500</leader><controlfield tag="001">BV007293873</controlfield><controlfield tag="003">DE-604</controlfield><controlfield tag="005">20210909 </controlfield><controlfield tag="007">t|</controlfield><controlfield tag="008">930421s1973 xx a||| |||| 00||| cze d</controlfield><datafield tag="035" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">(OCoLC)1191897702</subfield></datafield><datafield tag="035" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">(DE-599)BVBBV007293873</subfield></datafield><datafield tag="040" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">DE-604</subfield><subfield code="b">ger</subfield><subfield code="e">rakddb</subfield></datafield><datafield tag="041" ind1="0" ind2=" "><subfield code="a">cze</subfield></datafield><datafield tag="049" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">DE-355</subfield><subfield code="a">DE-M336</subfield><subfield code="a">DE-12</subfield></datafield><datafield tag="084" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">KS 7310</subfield><subfield code="0">(DE-625)84595:11642</subfield><subfield code="2">rvk</subfield></datafield><datafield tag="100" ind1="1" ind2=" "><subfield code="a">Winter, Zikmund</subfield><subfield code="d">1846-1912</subfield><subfield code="e">Verfasser</subfield><subfield code="0">(DE-588)122080831</subfield><subfield code="4">aut</subfield></datafield><datafield tag="242" ind1="0" ind2="0"><subfield code="a">Die> Ritter und andere Erzählungen</subfield><subfield code="y">ger</subfield></datafield><datafield tag="245" ind1="1" ind2="0"><subfield code="a">Rytíři a jiné povídky</subfield><subfield code="c">Zikmund Winter ; výbor uspořádala a doslov O jedinečném spisovateli Zikmundu Wintrovi napsala Alena Benešová ; text k vydání připravil, vysvětlivky a ediční poznámky napsal Miloslav Sedláček ; ilustroval Václav Fiala</subfield></datafield><datafield tag="250" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">1. vyd.</subfield></datafield><datafield tag="264" ind1=" " ind2="1"><subfield code="a">Praha</subfield><subfield code="b">Albatros</subfield><subfield code="c">1973</subfield></datafield><datafield tag="300" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">345 Seiten</subfield><subfield code="b">Illustrationen</subfield><subfield code="c">21 cm</subfield></datafield><datafield tag="336" ind1=" " ind2=" "><subfield code="b">txt</subfield><subfield code="2">rdacontent</subfield></datafield><datafield tag="337" ind1=" " ind2=" "><subfield code="b">n</subfield><subfield code="2">rdamedia</subfield></datafield><datafield tag="338" ind1=" " ind2=" "><subfield code="b">nc</subfield><subfield code="2">rdacarrier</subfield></datafield><datafield tag="490" ind1="0" ind2=" "><subfield code="a">Zlatoroh</subfield></datafield><datafield tag="500" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">Pro čtenáře od 12 let</subfield></datafield><datafield tag="500" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">Soubor historických povídek (Bitý nebitého nese, O život, Jiřík z Kozlan, odpovědník a škůdce zemský, Osudné slovo, Kdo s koho, Malý Faust, Rytíři)</subfield></datafield><datafield tag="655" ind1=" " ind2="7"><subfield code="0">(DE-588)1071854844</subfield><subfield code="a">Fiktionale Darstellung</subfield><subfield code="2">gnd-content</subfield></datafield><datafield tag="700" ind1="1" ind2=" "><subfield code="a">Benešová, Alena</subfield><subfield code="4">com</subfield><subfield code="4">aft</subfield></datafield><datafield tag="700" ind1="1" ind2=" "><subfield code="a">Sedláček, Miloslav</subfield><subfield code="4">edt</subfield></datafield><datafield tag="856" ind1="4" ind2="2"><subfield code="m">Digitalisierung BSB München 24 - ADAM Catalogue Enrichment</subfield><subfield code="q">application/pdf</subfield><subfield code="u">http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=004687790&sequence=000001&line_number=0001&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA</subfield><subfield code="3">Register // Gemischte Register</subfield></datafield><datafield tag="940" ind1="1" ind2=" "><subfield code="n">oe</subfield></datafield><datafield tag="942" ind1="1" ind2="1"><subfield code="c">800</subfield><subfield code="e">22/bsb</subfield><subfield code="f">09034</subfield><subfield code="g">4371</subfield></datafield><datafield tag="942" ind1="1" ind2="1"><subfield code="c">800</subfield><subfield code="e">22/bsb</subfield><subfield code="f">09041</subfield><subfield code="g">4371</subfield></datafield><datafield tag="943" ind1="1" ind2=" "><subfield code="a">oai:aleph.bib-bvb.de:BVB01-004687790</subfield></datafield></record></collection> |
| genre | (DE-588)1071854844 Fiktionale Darstellung gnd-content |
| genre_facet | Fiktionale Darstellung |
| id | DE-604.BV007293873 |
| illustrated | Illustrated |
| indexdate | 2024-12-23T12:25:07Z |
| institution | BVB |
| language | Czech |
| oai_aleph_id | oai:aleph.bib-bvb.de:BVB01-004687790 |
| oclc_num | 1191897702 |
| open_access_boolean | |
| owner | DE-355 DE-BY-UBR DE-M336 DE-12 |
| owner_facet | DE-355 DE-BY-UBR DE-M336 DE-12 |
| physical | 345 Seiten Illustrationen 21 cm |
| publishDate | 1973 |
| publishDateSearch | 1973 |
| publishDateSort | 1973 |
| publisher | Albatros |
| record_format | marc |
| series2 | Zlatoroh |
| spellingShingle | Winter, Zikmund 1846-1912 Rytíři a jiné povídky |
| subject_GND | (DE-588)1071854844 |
| title | Rytíři a jiné povídky |
| title_auth | Rytíři a jiné povídky |
| title_exact_search | Rytíři a jiné povídky |
| title_full | Rytíři a jiné povídky Zikmund Winter ; výbor uspořádala a doslov O jedinečném spisovateli Zikmundu Wintrovi napsala Alena Benešová ; text k vydání připravil, vysvětlivky a ediční poznámky napsal Miloslav Sedláček ; ilustroval Václav Fiala |
| title_fullStr | Rytíři a jiné povídky Zikmund Winter ; výbor uspořádala a doslov O jedinečném spisovateli Zikmundu Wintrovi napsala Alena Benešová ; text k vydání připravil, vysvětlivky a ediční poznámky napsal Miloslav Sedláček ; ilustroval Václav Fiala |
| title_full_unstemmed | Rytíři a jiné povídky Zikmund Winter ; výbor uspořádala a doslov O jedinečném spisovateli Zikmundu Wintrovi napsala Alena Benešová ; text k vydání připravil, vysvětlivky a ediční poznámky napsal Miloslav Sedláček ; ilustroval Václav Fiala |
| title_short | Rytíři a jiné povídky |
| title_sort | rytiri a jine povidky |
| topic_facet | Fiktionale Darstellung |
| url | http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=004687790&sequence=000001&line_number=0001&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA |
| work_keys_str_mv | AT winterzikmund rytiriajinepovidky AT benesovaalena rytiriajinepovidky AT sedlacekmiloslav rytiriajinepovidky |